Diskuze
| Výzva k debatě o aktuálních otázkách evropské integrace | Odpovědi: 0, Datum posledního příspěvku: téma neobsahuje příspěvky |
| ČESKÁ SEKCE UNIE EVROPSKÝCH FEDERALISTŮ VŠEOBECNÁ VÝZVA K DEBATĚ O AKTUÁLNÍCH OTÁZKÁCH EVROPSKÉ INTEGRACE 2013 Evropská civilizace je zcela unikátní kulturní a společenský systém, od pravěku spočívající v dualismu duchovní a světské moci, ve formátu všude a stále upravovaném dle místních a dobových podmínek v souvislosti s rozvojem schopností dané komunity. Ze všech duchovních sil působících v průběhu středověku na evropském kontinentě, judaismu, křesťanství, islámu a posléze v novověku převládnuvšího katolicko-protestantského pluralismu, vzešel koncept moderního demokratického státu založeného na svobodě a důstojnosti člověka, suverenitě lidu, lidských a občanských právech, názorové a náboženské svobodě, toleranci a obecní samosprávě. Země koruny české, především Praha, byly v dějinách nedílnou součástí a dokonce jedním z kulturních center Evropy. Vesměs všechny události a změny v Čechách i na Moravě a ve Slezsku byly vždy v interakci se všemi významnými ději v ostatních evropských oblastech a zejména s těmi, které se historicky prokázaly jako účinné v nepřetržitém dlouhodobém, proměnlivém, rozmanitě převratném, ale vytrvalém procesu integrace. Markantně to z českých dějin prokazují mnohé vynikající události a postavy, jako Karel IV., snad nejvýznamnější integračně působící evropský panovník, mistr Jan Hus, jenž svým reformním hnutím o sto let předešel německou Lutherovu reformaci, král Jiří z Poděbrad, který návrhem Smlouvy o nastolení míru v celém křesťanském světě nabídl Evropě zřídit radu panovníků, aby v míru řešila její problémy, Jan Amos Komenský, všeobecně uznávaný i pro své mezinárodní působení ve smyslu svého hesla OMNIA SPONTE FLUANT, ABSIT VIOLENTIA REBUS, historik, ale i politik František Palacký usilující o rovnoprávnost a mírovou spolupráci všech národů v habsburské říši i celé střední oblasti Evropy, v nedávné historii pak oba první českoslovenští prezidenti, T.G.Masaryk a E.Beneš svými koncepcemi mírového soužití i praktickými státnickými činy pro spojenectví k perspektivám Spojených států evropských. Vedle historicky proslulých událostí a osobností dokazují český podíl na evropské integraci ještě před II. světovou válkou nesčetné aktivity v běžném životě v oblastech ekonomiky, řemesel, techniky, umění, vědy a obchodu, nejzřetelněji trvalým posilováním exportního charakteru české výroby i všestrannými výměnami zkušeností. Po II. světové válce se Češi spontánně hlásili k evropské integraci všeobecným přáním i politickým programem, účast v integraci a perspektivu členství v Evropské unii jsme přijímali rádi a nedílně s nadějí na svobodu a demokracii. Je nepopíratelnou zásluhou našeho po válce prvního svobodně zvoleného prezidenta, Václava Havla a občanů s ním spojených svým postojem a obětavou prací, že možnost zařadit se mezi členské státy nám nastala poměrně krátce po Sametové revoluci a vymanění z předchozího totalitního režimu, bytostně antagonisticky zaujatého vůči evropské integraci, tehdy již čtyřicet let postupně realizované. Toto víc než čtyřicetileté zpoždění, vnucené nám následky války a nastavším bipolárním geopolitickým uspořádáním, přispělo k tomu, že naše republika v evropské integraci není ani v čele, jak by odpovídalo její předválečné tradici, ani v předním peletonu integračního trendu. Naopak, bez radosti v posledních letech prožíváme etapu, v níž náš státní establishment jen zdráhavě přistupuje k tomu, co vytvořily a v čem pokročily ostatní členské státy. Image naší republiky z hlediska postupu a výsledků v evropské integraci zdaleka není ideální. Zasluhují se o to zejména přežívající mnohé tradice minulého režimu i osoby jimi stále ještě zaujaté. Přesto náš klub UEF-CZ, ani početnější EM-CZ, nejsme v naší zemi sami, kdo si pokrok v evropské integraci upřímně přejí. Dokázal to sám výsledek referenda o našem vstupu do EU v r. 2004. Popularita samotného vstupu přirozeně ustoupila mnoha střízlivým úvahám a závěrům v běžném životě a hospodářské praxi, v mnohém komplikované globálními recesivními procesy a symptomy. Těm však, kteří v hospodářském či jinak akčním prostoru, kde podmínky zavedené evropskou integrací jsou zavedené správně, skutečně vážně pracují, je naše členství v EU již nepostradatelnou samozřejmostí. Na to rozhodně chceme navazovat a bez ohledu na retardované postoje těch či oněch státních či ostatních představitelů si přejeme pokračovat v evropském řešení cílevědomou debatou spolu se všemi, kteří umějí smýšlet jako Karel Čapek „optimisticky odpovědně“ a uznávají Masarykovo „demokracie je diskuse“. Dáno v Praze dne 21.2.2013 | |
| Veřejná diskuse Evropské komise o restrukturalizaci podniků | Odpovědi: 0, Datum posledního příspěvku: téma neobsahuje příspěvky |
| Veřejná diskuse do 15.března 2011 Podklady na: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=7310&langId=en a také www.evropskehnuti.cz Příspěvky a názory laskavě zasílejte na info@europeanmovement.cz Restrukturalizace je součástí fungování podniku a jedním z důležitých způsobů, jak si podnik může udržet konkurenceschopnost. Hospodářská a finanční krize byla pro podniky velmi náročná: v letech 2002 až 2010 zaznamenal Evropský monitoring restrukturalizace více než 11 000 restrukturalizací, při nichž byl poměr počtu zaniklých pracovních míst k nově vzniklým pracovním místům téměř dvě ku jedné (1,8:1). V letech 2008 až 2010 se tento poměr zvýšil na 2,5:1. Řada společností a pracovníků přistoupila k inovativním opatřením a počet zaniklých pracovních míst tak zmírnila. V této souvislosti hráli klíčovou úlohu sociální partneři. Mezi tyto iniciativy patřila změna pracovní doby, posílený sociální dialog, adaptační opatření nebo kroky veřejných služeb zaměstnanosti. Tato opatření však v souvislosti s trvale nízkou poptávkou nemusí být tak účinná. „V budoucnu budeme moci lépe reagovat, pokud dobře pochopíme důvody úspěchu některých opatření v některých zemích nebo odvětvích během krize,“ uvedl komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor. „Musíme zjistit, jak lze využít některých opatření (např. zkrácené pracovní doby) k řešení obtíží, jimž budeme s největší pravděpodobností v brzké budoucnosti čelit. Také bychom rádi věděli, jak můžeme co nejlépe předjímat budoucí potřeby v oblasti zaměstnanosti a kvalifikací, zejména v souvislosti s novými výzvami a rostoucími sociálními nerovnostmi v členských státech. Neméně důležité je také zjistit, jak lze omezit sociální dopad restrukturalizací.“ Komisař rovněž zdůraznil, že Evropská unie je připravena členským státům pomáhat a podpořit je prostřednictvím opatření politiky soudržnosti, zejména v rámci Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. | |
Všechna práva vyhrazena © Evropské hnutí v ČR 2008-2023
Hlavní partner:
